Výrazně koncipovaný Roučkův obrazový diptych z roku 1992 se pyšní všemi atributy malířova rukopisu, tedy výraznou barevností, suverénním zvládnutím obrazové plochy a uvolněnou, fantazijní, figurální kompozicí. Podle autorových slov lze cítit i jisté erotické konotace a zejména inspiraci barokním světem, především barokní architekturou. Zatímco malíř byl dříve inspirován gotikou a posléze „santiniovskou gotikou baroku“, v hostivařském diptychu plně přiznává fascinaci vrcholným barokem stavitelské rodiny Dientzenhoferů. Diptych, jenž svoji objemnost čerpá z konvexních i konkávních barokních křivek, se tak stal součástí malířova široce koncipovaného cyklu „Baroko v nás“