Dvě slunce

U jamky číslo pět nepřehlédneme jednoduchou budovu pivovaru H2. Pokud do ní vstoupíme, najdeme zde dílo Milana Housera, které nás opojí podobně jako místní napěněný mok.

Tento proměnlivě barevný malíř nepřestává diváky neustále „lakovat“ svými lakovanými představami. Rozehrává tak nekonečné variace na téma barev, jejich fyzikálních vlastností a možností tvarů, které z barvy vznikají a zase se k ní vracejí. Bezděky nás upozorňuje na fakt, že vnímání barev je lidská výsada a jeden z pilířů malířství. Současný umělec však nemusí pouze stát rozkročen nad tradicí, může i experimentovat s technologiemi vyvinutými z jiných důvodů než ryze uměleckých. Houser jako malíř připomíná soudobého programátora, který na základě jednoduchých algoritmů otevírá netušené prostory, tvary a vnemy, jimiž kolonizuje blízký i vzdálený vesmír umění.