Jaroslav Chramosta ve svých uměleckých objektech spojuje smysl pro preciznost, detail, řád a symetrii. Netradičním používáním materiálů, prací se světlem i fotografií se často vyjadřuje – vizuálním i konceptuálním způsobem – k principům současného světa, rozvíjí lidskou imaginaci a abstrahovanou kosmologii. Vedle volné sochařské tvorby se zabývá také doktorským výzkumem na ČVUT v Praze a vývojem průsvitných a pohledových betonů, ze kterých vytváří osobité designy, obrazy a plastiky. V Českém centru v Miláně a dalších galeriích prezentoval sérii světelných betonových objektů – Membrán, poukazujících na jeho fascinaci vědeckými teoriemi o existenci prostupných dimenzí a časoprostorů. Materiály používá nejen pro jejich kvalitu a výraz, ale také pro jejich symbolický význam. Právě ten je v jeho tvorbě signifikantní.