Lukáš Rais ‒ Anuloid a Propletence

Autor: Lukáš Rais

Pro tvorbu Lukáše Raise je v uměleckém procesu typické využití průmyslově vyrobených komponentů, zejména kovových trubek. Láká ho dokonalost materiálu, který vybízí k řadě sochařských kreací. Shluky trubek umístěných na hostivařském hřišti dokazují správnost a účelnost této cesty. Proplétající se trubice mohou evokovat jak umělé, tak přírodní situace. Můžeme je „číst“ stejně dobře jako estetický počin i jako jistou metaforu existence člověka v současné společnosti.

Propletence tak mohou sdělovat úvahu o nekonečnosti a skryté i viditelné propojenosti veškerého našeho konání, avšak mohou uspokojovat estetické libosti našeho zraku, který klouže po kreativních zákrutech sochařovy fantazie a představivosti. Hladkost amorfních tvarů nás jistě láká k tomu, abychom se přímo dotkli povrchu plastiky, a možná nás vrátí i do dětství, kdy jsme si jen tak z dlouhé chvíle a v nekonečném bezčasí hráli očima i rukama s tvary a představami.

V plastice Anuloid, velkém nakloněném prstenci, došel Lukáš Rais k maximálnímu zjednodušení svých prostředků a ke koncentraci svého výrazu. Základní geometrický tvar kruhu, který je provedený, jako u Lukáše vždy, perfektní technologií, působí zklidňujícím i zneklidňujícím dojmem. Toho druhého účinku Lukáš dociluje nakloněním svého Anuloidu, čímž dochází k nenápadnému, ale účinnému vizuálnímu a významovému tlaku na diváka, a také k jisté komunikaci s plastikou Pád klasika českého poválečného umění Stanislava Kolíbala, umístěnou rovněž v areálu golfové galerie. Obě plastiky spojuje jistá existencionální tíže, která nás chrání před namyšleností člověčenstva.

Zpět